† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDJsi jak růže, jsi jak květ,
nech mne prosím přivonět,
chci mít všude Tvoje listy,
Ty budeš můj celý svět.
Chci být s Tebou každou chvíli,
chci mít pocit, že jsme žili,
jeden život plný vášně,
že nám spolu bylo krásně.
Chci mít v klíně Tvoje vlasy,
chci se kochat z Tvojí krásy,
hladit Tvoji něžnou duši,
pro Tebe mé srdce buší...
† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDDobré pondělní ránko, Orechitko,
rád bych Tě teď viděl, jak zapínáš počítač a jdeš si dělat čaj do Tvého velkého hrníčku.
Tento vzkaz píšu už v pátek, protože nebudu mít asi net. Milióoony pohlazení posílám..... na to ranní probuzení :- na celý týden.
† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDJe tomu asi 829 let, co se jeden obyčejný rytíř vydal na svém chrabrém koni do světa. Cesta to nebyla zdaleka tak lehká - ba naopak. Vždy, když mu docházelo jídlo, ulovil si malé prasátko, které si hezky opekl nad rozdělaným ohněm a podělil se s ostaními zvířátky včetně sebe. Z dokumentů, které se zachovaly, dále víme, že rytíř se po dlouhém putování seznámi s princeznou. Seznámili se při cimbálovém plese, který se pořádal každou sobotu v místní krčmě s podivným jménem - U Kariho (údajně se říká, že hospůdce dal jméno poutník z daleké země, kde den má jen 4 hodiny, z dobových poznámek dále víme, že mu to nikdo nevěřil) .
Byla to obrovská náhoda, jelikož jen oni dva uměli na cimbálovku tancovat - no řekli byste to? Ovšem nerad bych zde čtenáře zmátl tím, že pohádky byl konec, že zazvonil zvonec a to bylo vše. Tímto všechno začalo. Nebylo lehké princeznu získat, rytíř byl stále více a více nešťastný a to mu ubíralo stále více sil. Byl si moc dobře vědom své nevýhody v boji o krásnou princeznu....ano, hádáte správně....rytíř měl špičaté úši. Vlastně by se dalo říci, že to byl rytíř, který byl bez zbraní, mohl použít jen pár slov...... a zakrýt si uši. To je zatím vše, co se nám podařilo rozkrýt z dobových dokumentů. Nevíme, zda-li si princezna zvolila cestu životem po boku rytíře či někoho jiného, nevíme, zda-li si rytíř nechal špičaté uši zarovnat..a zda-li hospůdka u Kariho dodnes stojí. Jedním si však buďte jistí, rytíř i bez zbraní bojoval ze všech sil o srdce princezny na kterém mu tolik záleželo(í) :-)
Teď mě tak napadá? Pohádky mají přeci dopadnout dobře a co když to třeba není pohádka?......tak to přeci nevadí!!!! O uši nejde!
† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDAhoj Orechitko,
tak tady sedim, koukam do zdi a premyslim nad jedinou veci....a to jak byt s Tebou. Jak rad bych Ti napsal treba smsku...nejlepe zavolal, treba pohladil.....chjo...proste kousinek z Tebe
† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDAno, Orechitka si všimla mé "metro" košile. Jakou já jsem měl ale radost! - vždyť to bylo jen kvůli tomu (...a že je černá ...no to aby to kapinku ladilo k jejímu krásnému "black - outfitu" ). .............. zítra si beru nejhorší tričko co mám :-)
Ona ovšem neví (asi jen tuší), že já si všímám jejího všeho a má jediné stěstí, že nejsou vidět její ponožky, protože jinak bych i je ... prohlížel dlouhé minuty pod stolem (stačily ty botky, botičky dneska). .......beru si ponožky bez děr, co kdyby se chtěla podívat Orechitka:-)
Mám krásný pocit, když ji vidím se smát, když mi vypráví o svých všedních i nevšedních zážitcích, když se dívá do neznáma, nebo když se dívá do zcela známa.
....................to bych vydržel minimálně 100 let poslouchat
Rád si beru do ruky Tu knížku, protože je od ní, a můžu se tak v jakoukoli chvíli uchýlit k tomu, co ona má nejraději. Je to tak příjemné se tímto ošálit - alespoň na chvilinku. Víš?
...............a učím se tím pravopis, kapinku :-)
Vlastně jsem jí chtěl napsat, čemu jsem se za poslední dobu naučil, a že toho bylo :-)
...naučil jsem se trpělivosti, ikdyž růže nepřináší (přináší daleko více)
...naučil jsem se dívat kolem sebe
...naučil jsem se opravdu prohrávat
...naučil jsem se být na sebe přísný
...naučil jsem se psát na záda (doufám, že snad se naučím i kreslit)
....naučil jsem se na snowboardu (kapku:-) )
Dneska bych chtěl napsat, že ne všechno se dá takto říct, některé věci nejdou písmenky ani popsat, ale stačí jeden jediný pohled za všechna slovíčka světa.
Hezký večer.
† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDŠel jsem s Orechitkou za ruku. Byl zcela všední zimní večer, žádný sníh, jemně poprchávalo a kapky deště ztékaly po jejím obličeji, po krásných, zastřiženě - hnědých vlasech. Zastavili jsme se poblíž jediné lampy, která v té ulici nesvítila a všude kolem se rozlévalo nekončící ticho. Jemně se naklonila a ....
" Povídej mi nějaký příběh. Ale nový! Úplně nejnovější! " řekla šeptem Orechitka.
" Žádný není nejnovější", řekl jsem jemně překvapeným hlasem. " Nežli se příběh dopovídá, stanou se na světě jiné a jiné,................ ještě novější."
"Ale víš co Orechitko? Budu ti vyprávět příběhy úplně staré. A můžeš si být jistá, že právě teď v tuhle minutku se děje spousta dalších příběhů, které se těmto starým podobají asi jako vejce vejci"
"Tak pojď!" pošeptal jsem jí.
"Půjdem spolu (třeba za ruku) a budeme si povídat ty příběhy, abysme poznali, že se s nimi zítra někde potkáme!"
Hezký večer!
† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDMé Orechitce.
Odpusťte, všichni ostatní, že jsem věnoval tento blog jen jedíné dívce! Mám závažnou omluvu: tato dívka je pro mne vším /neobyčejná/. Mám ještě jednu omluvu: tato dívka dokáže proměnit každou naší společnou sekundu v nejkrásnější čas na Zemi. A mám ještě třetí omluvu: tato dívka je na sebe samotinkou mocičko přísná a bere ohled spíše na okolí, než na sebe . Velice chci, abych jí apoň jednou za den něčím potěšil. Nestačí-li všechny tyhle omluvy, rád věnuji tento blog dívce, kterou jsem měl potkat dříve. Protože čas běží tak rychle (a málokdy se dá vrátit zpět.) Opravuji tedy své věnování:
Mé Orechitce,
za to, že je.
† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDAhoj Orechitko,
jedu si takhle z jednoho obchůdku, tep je na obvyklé pozemské hladině, když tu najednou auto s jasným nápisem na zádi a jemná tmavovláska - ONA - TY - řidička za volantem kočírující toliko koní. Tep se mi zvýšil na letovou hladinu tak rychle a jednoduše - to jsem nečekal ani ve snu ,..... že .....se budem vídat i o víkendu :-)
Malinko už ze mě vyprchává víkendový alkohol, který mě musel podpírat, abych vydržel. Nevrlost, nezájem o všední i nevšední věci mě doprovázely a byly "můj" největší kamarád. Myšlenky zcela jinde mimo přítomnost - to bylo mé víkendové létání a slavení , ....snad překrásné létání - dalo by se říci, pokud by mě z těch myšlenek ovšem pořád někdo nevyrušoval. Vydržel bych nekonečné hodiny dívat se do neznáma :-)
Tak, teď už raději končím, BACARDI & COKE začíná malilinko působit a to by zase byly písmenka ne zcela vhodně seřazena :-) moje úžasná (ě) - "všemisměry" krásná!!!!!!!!!! Orechitko.
btw: ten barevný obrázek vypadá hezky, viď ? ikdyž.... vlastně na té barvě zase tolik nesejde, záleží o čem ten obrázek je :-*
† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDIkdyž sem to musel risknout Orechitko, opravdu :-), věř, že, nedalo se jinak a já vím,vím, vím , že upřímnost se prostě nevyplácí a může to zkončit jakkoli (třeba že bys zabouchla dveře a už se mnou nepromluvila ) , na našem vztahu to z mé strany nic nemění, mám rád naši vzájemnou důvěru a to, jak to celé je, jak máme společné věci, o kterých si dokážeme dlouho povídat a o tom, jak může být krásně :-) Už nebudu nikdy toto téma otvírat a budu ti zpříjeňovat všední chvilky života ve vybraných chvilkách .. jako tomu bylo do teď .
Tak jaký dáme čaj ? :-)
Hevon paska
- to je finsky, ale je to šílený, tak raději nepřekládám......nic jiného sem nenašel :-)
† 12. 02. 2009 | kód autora:
OrDAhoj Orechitko,
sem rád, že můžu zase zasednout za klávesnici a nechat ty svoje dva prstíky (no :-) ) klapat do klávesnice podle toho, co jim ta hlava
poručí :-). Dneska byl moc hezký den díky Tobě a ten nejsilnější zážitek ...vlastně jich je víc, ale ten nejsilnější je, když sem stál dole pře půl šestou, jemně pokecácal v hale s jedním kolegou a viděl Tě tak nenápadně přes to sklo projít kolem těch dveří s tou papírovou
taškou v ruce (jak mě zajímalo co v ní máš :-) )!, s kapuckou na tvém černém kabátku, jemným, ale rázným krokem prodírajíc se mezi lidma na zastávce ...a já měl sto(tisíc) chutí se rozeběhnout, pomoci ti s ní, jit s tebou, jít řešit nějaké úplně obyčejné - každodenní- věci - a v tu chvíli sem zase musel smutně svěsit hlavu, podívat se do země, kousnout se do rtu a..... jít jiným směrem. Jen sem chtěl napsat můj poslední zážitek, tak, jak to bylo, jinak hurá za zimou a mědvědama přeci Těším se na lov tuleňů dírou v ledu, teším se na let s tebou a tvou krásnou vůní (...můžu sedět vedle tebe:-) ??) , těším se na to, jestli mi budeš vyprávět po večerech o tvých tlusťoučkých knížkách a já naoplátku o čemkoli budeš chtít....a tak dlouho, jak budeš chtít. Přiznávám, nemám ....co skrývat, celé volno sem myslel na Tebe a ..., prostě to tak bylo , Čím více sem na Tebe myslel, tím více sem se skrýval před veškerým okolím a utíkal k červenému nektaru, který malťansky voňel po všech jablíčkách od DKNY:-) Proto sem tak rád šel na to hřiště, kde jsem bojoval jen sám se sebou a mohl myslet na to, co mě opravdu rozzáří... a ten čas tak neúprosně běží (to je ale novinka:-) )
Konec mých duševních výlevů..., stejně to zní jako nekonečné fňukání Tak tady je pár obrázků:
první ta kočička....ta je jen pro Tebe :-)
Tenhle byl takovej pyšnej.....musel sem ho blejsknout, prosil mě o to :
Na čem asi jede
jedna lďka pro mě na které bych Tě chtěl unést ...a.
jedna kytička jen a jen pro Tebe
A jestli to budeš číst hned ráno, tak se ne mě prosím ihned nedívej,protože bych tě chtěl přinejmenším políbit,....... ikdyž vím, že nyní máš k řešení mnohem duležitější věci...
Jelikož zatím převládá dobrá nálada nad špatnou ...posílám svůj dopis Ježíškovi - část první ( ze dvou :-) )
Milý Ježíšku,
jsi pěkná mrcha!!!!, celý život si mi dával spoustu dárků a nikdy si mě nepotrestal za to, že zlobím (maličko) ! Co třeba uhlí od čerta, nebo vysavač, nebo žehlička:-) ) Vím, šetřil sis to,.... jsi všemi mastmi mazanej (a mažeš si i křídla, lítáš přeci, že jo? - vždyť rodiče ti nechávali otevřené okno v obýváku, aby ses k nám dostal s dárky ..tak musíš lítat! jo! musíš! ) ) .Podcenil jsem Tě a to se nevyplácí. Myslel sem, že ty košile co odmala dostavám...že to je to nejhorší , ale vždy k nim bylo to ostatní o co sem napsal, přeci!!!!! Teď bych Ti chtěl napsat o něco důležitějšího, ale určitě se na mě už vykašleš a zase tam za rok najdu ..... třeba vlnu, nebo foťák.. :-)..Chtěl sem ti napsat, takhle dopředu, abys měl dost času to zařídit, že si přeju.....konec 1 části.
A hezký den, večer, ránko, dopoledne, den a hlavně víkend ..Orechitko!
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
